Všechna navržená témata předpokládají kromě samotného zpracování, otestování metod a pod. i teoretické zpracování tématu, tzn. důvod a analýzu různých metod. Tyto informace lze získat pouze ze zahraničních odborných článků, je tedy třeba bezpodmínečně umět anglicky na úrovni porozumění odbornému textu.
Všechna témata předpokládají práci se softwary, které jsou nainstalovány na počítačích v laboratoři D205. Není třeba každodenní přítomnost, zpracování v systémech DORIS i GAMMA lze provádět dálkově, v některých případech je nutno použít i jiné softwary (ArcGIS a pod.). DORIS běží pod Linuxem a je open-source, je tedy možné si jej bez problému nainstalovat i doma. GAMMA běží pod Linuxem též, licenci má však jinou. Mírná znalost Linuxu se hodí, ale není to omezující podmínka (rychle zaškolíme, doporučená četba).
Některá témata vyžadují implementaci algoritmů, většinou v MATLABu.
Pokyny k používání DORISu najdete zde. Bude průběžně doplňováno, připomínky jsou vítány.
Pokyny k používání GAMMy nejsou veřejně přístupné, GAMMA má dobrou dokumentaci včetně příkladů, své poznámky na požádání dodám.
Geometrie radarového snímání je zpracována v kanadském tutoriálu. Ostatní je zatím nutno nastudovat z našich článků, zahraničních článků a knih (slovníček pojmů).
Následují témata, nejsou závazná, v případě potřeby je možno je upravit.
Ačkoli používáme přesné (precise) orbity tam, kde to lze, pro některé snímky nejsou k dispozici. A i tyto orbity mají pouze centimetrovou přesnost a vliv chyb může být zřejmý. Software GAMMA umožňuje počítat základny jak z orbit, tak i odhadovat jejich velikost z interferogramu (dle hustoty proužků) či ze vzájemného posunu snímků. Tyto metody srovnejte, k dispozici bude velký výběr párů od tandem párů (koherentních) až po páry s delší časovou základnou a omezenou koherencí. Porovnání lze udělat jak okem (subjektivně), tak i objektivně (srovnat velikosti základen či koherenci).
Interferometrické zpracování probíhá většinou na malém výřezu celé scény. Je ale třeba všechny snímky vyřezat úplně stejně, takže je třeba celé scény koregistrovat. Koregistrace ve velkém měřítku je nutná. Cílem práce by bylo zjistit, zda je třeba i koregistrace v malém měřítku, resp. jak moc je koregistrace celého snímku přesná. Jednalo by se o posouzení nepřesnosti překrytí výřezů snímků, provedení koregistrace výřezů a porovnání výsledků (např. podle průměrné koherence). To vše na několika párech snímků.
V první fázi zpracování metodou PS je třeba vybrat tyto body (PS candidates). Existují na to 2 programy, jeden pro menší stacky, druhý pro větší, a do obou vstupují jako parametry minimální MSR (mean to sigma ratio) a minimální PWR (intenzita). Oba tyto parametry mají doporučené hodnoty, ale v některých územích by respektování těchto hodnot znamenalo nalezení velmi malého počtu bodů, proto kritéria uvolňujeme.
V druhé fázi dochází ke zpracování a během tohoto zpracování jsou některé body potvrzeny jakožto dostatečně přesné a ty ostatní jsou vyloučeny jako nepřesné. Cílem práce je zhodnotit poměr bodů na začátku a po zpracování vzhledem k zadaným parametrům, nejlépe pro různá území.
možnost koregistrace pomocí modelování radarového obrazu z DEM (GAMMA umožňuje)
článek:
Wegmuller: Automated terrain corrected SAR geocoding
Aktualizace 6. 02. 2021, ivca@insar.cz